Futured Blog
Agilní přístup vás místo do Brna může zavést do Boskovic. A to je dobře
Lada Brůnová
26. 4. 2021
Před Futured pracovala jako scrum master v Kentico a v Seznamu, nyní u nás Vlaďka Mašindová vede projekty. Proč se v rámci pracovního rozvoje vydala opačnou cestou? Jakých myšlenek se nevzdala a proč je důležité být otevření novým nápadům, i když vás občas dovedou jinam, než jste původně zamýšleli?

Vlaďko, obvykle se z projektového manažera stává scrum master nebo agilní kouč, ty jsi šla opačným směrem, proč?

Ano, od projektového řízení se lidé zpravidla posouvají k agilnímu, opačný směr se může jevit jako krok zpět.

Agilní kouč se primárně stará o lidi v týmu, které vede a koučuje. Výsledkem je pak skvěle fungující tým. Mně v této roli chyběl kontakt s klientem, přímá návaznost na projekt a jeho směřování, a ve výsledku také radost z odvedené práce, které jsi součástí.

Sice jsem změnila pracovní roli, stal se ze mě projektový manažer, ale agilní myšlenky jsem neopustila, právě naopak.

Jaké agilní principy jsi do Futured přinesla?

Už před mým příchodem byla firma agilnímu přístupu otevřená a chtěla s ním pracovat víc. Snažím se zavádět hlavně agilní prvky, které dávají pro náš styl práce smysl. A také snad jejich lepší pochopení — abychom je nevykonávali mechanicky, ale věděli, proč je používáme a co nám mají přinést.

Dala bys nějaký příklad?

Třeba stand-upy, asi nejznámější pojem z celého agilního vývoje. Stand-upy jsou svižné synchronizační meetingy, u kterých se občas opomíjí, že jejich smyslem není reportovat, ale zejména upozorňovat na případné problémy včas. Snažím se týmy učit, že když je problém, je třeba zmínit ho hned, vyřešit a netvářit se, že je všechno ok.

AgilniiRozhlas.png

agilní stand-up při práci na aplikaci pro iRozhlas

Cílem agilu je větší dynamika?

Zejména se jedná o schopnost pružně reagovat na nové podněty a zapracovávat je. Třeba u user stories, které se využívají pro popis úkolů, co by měla aplikace umět z pohledu uživatele, je občas tendence je dovést k dokonalosti. To ale v agilním přístupu není jejich cílem, měly by hlavně otevřít diskuzi, která projekt posune do dalších rovin.

Snažíš se měnit fungování týmu?

Vlastně ano, ale tak organicky. Nevnímám to jako drastickou transformaci, ale spíš podporuju agilní fungování tam, kde dává smysl. Postupy, které ho nedávaly, jsme změnili. Obecně se snažím kolegy povzbuzovat, aby za mnou chodili proaktivně se zpětnou vazbou a společně jsme ladili, co jim nevyhovuje.

Co je vlastně principem agilního přístupu u nás ve Futured?

Jedním z 12 principů Agilního Manifestu je Customer Collaboration, tedy přímá návaznost na klienta. Ta je ve Futured opravdu velká. Voláme si zpravidla 1 × za týden nebo čtrnáct dní, zjišťujeme, jak klient funguje, jaké potřeby mají jeho uživatelé. S některými se ale spojíme i několikrát týdně a pokud souhlasí, přidáme je pro ještě větší efektivitu na náš Slack.

Klient, ve Futured mu říkáme partner, přichází s potřebou a my mu nabízíme nejvhodnější řešení v danou chvíli. Často díky tomu ve finále ušetří, když místo robustního složitého řešení přijdeme s elegantní variantou, která dokáže stejně dobře nebo líp vyřešit jeho problém.

Kdo všechno pak vstupuje do diskuze?

Je u nás naprosto běžné, že u většiny callů s partnerem jsou přítomni i vývojáři, protože jednak dostanou rychlou zpětnou vazbu, a zároveň dobře chápou potřebu druhé strany, která se skrývá za požadavkem konkrétní funkce. O důležitosti kontaktu s klientem jsme se bavili i ve firmách, kde jsem pracovala dříve, ale ve Futured je přirozené, že členové týmu na projektu nejen pracují, ale také se zapojují do diskuze.

Když jsme u klientů, v čem je agilní spolupráce přínosná pro ně?

Svět a podmínky se mění. Díky úzkému kontaktu, ve kterém se o věcech hodně bavíme, přicházejí nejlepší nápady v průběhu práce na projektu, a to ze všech stran. Tyhle nové nápady jsou většinou mnohem lepší než původní.

Děje se tohle často?

Zadání implementujeme postupně a průběžně ho obohacujeme o naše pohledy, které často vzejdou například z uživatelského testování. Stává se, že to jsou opravdu klíčové podněty, které změní charakter projektu.

TymovaDiskuzeoDesignu.png

týmová diskuze o designu je přínosnější než sáhodlouhá dokumentace

Výsledkem je tedy lepší aplikace?

Ano, daleko více odpovídá potřebám klienta, i když se třeba liší od jeho původní představy. Spoustu klientů také baví, že se na tvorbě aplikace přímo podílejí, že se do procesu kreativně zapojí.

Aktivní přístup obou stran je základ, ale nepadá to na tom občas? Mají klienti čas a chuť spolupracovat tak intenzivně?

Pravidelně si voláme, klient vidí, jak se posouváme. Časová dotace je vyšší, ale výsledek je výrazně lepší. Samozřejmě ale kalibrujeme, jaké zapojení je třeba a jaké jsou možnosti druhé strany. Ideální je pak komunikovat přímo s product ownerem, který má dostatek informací a zároveň mandát věci rozhodnout.

Jak se pak sestavuje rozpočet, když je ve hře tolik proměnných?

Klient má zpravidla představu, co by měla aplikace umět. U agilních projektů něco jako rozpočet neexistuje, ale pokud si to partner přeje, uděláme pro něj hrubý odhad. Ten si můžeš představit jako: „Zadání jsme schopni naplnit za 30–45 dnů, což v rámci hodinové sazby znamená tolik a tolik.“

Mají klienti z takového typu spolupráce strach?

Obecně, čím déle s klientem spolupracujeme, tím se vzájemná důvěra prohlubuje a pochvaluje si flexibilitu, kterou mu agilní přístup dává. Aplikace tvoříme společně, jejich přidaná hodnota se pak dostává o řád výš. Druhá strana má nápad a byznys model, my dodáme technickou expertízu. Vyhledáváme projekty a partnery, se kterými jsme si blízko, se kterými komunikujeme otevřeně a transparentně. Jsme tým.

„Dáváme si svobodu nesouhlasit a mít jiný názor, pokud to pomůže výsledku.“

To ale znamená komunikovat i věci, které se nepovedou.

Jak nám, tak partnerovi jde o výsledek, takže ano, říkáme si i nepříjemné věci. Myslím, že tahle přímočarost vychází i z nátury Lukáše, našeho CEO. Kdo ho zná, ten ví, že pokud mu něco nedává smysl, řekne to. A někdy dost narovinu. Dáváme si svobodu nesouhlasit a mít jiný názor, pokud to pomůže výsledku.

Jak ovlivňuje agilní přístup práci týmu?

Největší změnou pro někoho, kdo nemá s tímto přístupem zkušenost, může být skutečnost, že věci rozkrýváme postupně. Na začátku je hrubá struktura a funkcionality na vysoké úrovni, které jsou seřazené podle priority. To poté rozpadneme na zmíněné user stories a následně sub-tasky. Specifikace je postupná a průběžná, reaguje na vývoj a klienta.

V čem vidíš výhody pro tým?

Práce dává kolegům smysl, vidí klientovu radost z jeho rodícího se „dítěte“. A naopak, když mu něco nevyhovuje, chápou, proč daná věc v jeho byznysu třeba nebude fungovat. Není to jen plnění předem nadefinovaného zadání, kdy máš kuchařku, recept a žádný prostor na invenci. Tým může být kreativní. Často si také chválí, že jim interakce pomáhá lépe pochopit, proč věci dělají, jaká je za nimi klientská myšlenka.

A jsou nějaká negativa?

Pro někoho může být náročné přizpůsobovat se změnám. Práce se mění pod rukama, nejede se podle předem daného neměnného plánu.

Může se tedy stát, slovem metafor, že se vydám z Prahy do Brna po D1, ale nakonec pojedu jinou cestou?

Nakonec možná dojedeš úplně jinam. Po cestě se totiž zastavíš, rozhlédneš se kolem sebe, změní se ti priority… A tak možná zjistíš, že než Brno ti najednou dávají daleko větší smysl Boskovice. Říká se tomu pivot.

AgilniVyvoj.png

Hodí se agilní přístup pro všechny typy projektů?

Je těžké ho prosadit do státních zakázek, i když naše protějšky u klienta by často tento způsob spolupráce uvítaly. Zpravidla jsou nuceny psát třeba i šedesátistránkové specifikace, aby pak za měsíc zjistily, že dává smysl to udělat z půlky jinak.

U některých projektů, kde je například hotová aplikace pro Android a my děláme 1:1 její iOS verzi, není nutné uzavírat agilní smlouvu. I v takovém případě ale agilní principy využíváme interně.

Moudré bylo zadání výběrka od Českého rozhlasu nebo Národního muzea, pro které nyní vyvíjíme mobilní aplikace. Máme jasně stanovený rozpočet na věci, které jsou naprosto nezbytné, a pak existuje rozpočet, ve kterém není přesně definované, co se za něj bude dělat — můžeme to agilně ovlivnit.

Proč agile baví tebe?

Největší radost mi dělá, že jsem přímou součástí konkrétních projektů, jsem blízko vznikající aplikaci a zákazníkovi. Agilní princip znamená být otevřený možnostem, které přicházejí.

⁠Vladimíru Mašindovou vyzpovídala Lada Brůnová.

Úspěšnou aplikaci můžeme vytvořit i pro vás.  
Napište Lukášovi, který Futured založil a vede: 
[email protected] & +420 605 312 459 

Chcete se k nám přidat? Aktuálně hledáme hned několik kolegů ⁠
Ozvěte se Simoně a pobavte se o možnostech spolupráce: 
[email protected] & +420 735 040 126

Nepřehlédněte
Tomáš Babulák
Michal Martinů
28. 6. 2022
Jak zvýšit dosah mobilní aplikace k zákazníkům o 26 %?
Zaměřte se na přístupnost. Přibližně jeden ze sedmi lidí totiž žije s nějakou formou postižení, které mění způsob jeho interakce s okolím.
Lada Brůnová
31. 3. 2022
Mobilní aplikace pro Národní muzeum
Nová mobilní aplikace, kterou jsme pro významnou muzejní instituci vyvinuli, přináší díky interaktivním a audiovizuálním prvkům zážitek na míru malým i velkým návštěvníkům.
Lada Brůnová
18. 10. 2021
Nativní, hybridní, nebo webová aplikace? Která je nejlepší?
Sepsali jsme text, který vám pomůže se zorientovat v rozdílech mezi nativní, hybridní a webovou aplikací, a najít způsob vývoje, který je nejvhodnější právě pro vaši firmu. TL;DR: Všechny mají svůj smysl.